Klokaní bobky XXIII.
Tři měsíce života

Mamča Blanča s Anikou - 1 měsíc

Ahoj všichni naši kamarádi,

spousta plýnek byla vyměněna a mléka vypito od našeho posledního našeho mailu. Moc a moc chceme poděkovat za všechna krásná blahopřání, na která jsme neměli čas odpovědět. Měli jsme toho opravdu hodně.

Týden po narození Aninky jsme se stěhovali z plně vybaveného karavanu, který byl prodán, do krásného leč nezařízeného domečku. Díky pomoci lidí kolem nás teď pohodlně bydlíme plně zařízení. Před domečkem je borvicový les a za domečkem rybník a při tom jsme stále ve městě. Prostě paráda!

Na měsíc a půl za námi přijeli novopeční dědeček a babička Zadinovi. Krásně jsme se užili navzájem a podnikli spoustu výletů do blízkého i dalekého okolí. Australská zima jim naštěstí přála a pršelo jen minimálně. Aninka má taky za sebou své první čtyři tábornické noci (jestli se tedy ještě přespání v plně zařízeném "bydlíku" dá nazvat tábořením).

Taťka Míra s Anikou - 3 měsíce

Mýra stále pracuje ve strojařské dílně a stal se z něj specialista na vrtání děr do ohromných traverz, které si pod vrták nandává stropním jeřábem. Blanča chodí po kurzech pro maminky, cvičeních maminek s dětmi a návštěvách kamarádek s malými mimči. A taky dáváme dohromady penízky na další cestování.

Aninka je naše kouzelné sluníčko, usměvavé a teď už i upovídané (nebo ubroukané?). Kromě běžných rodičovských starostí nám roste pro radost a do krásy. A z nás se zatím stali specialisti na zvládání věcí jednou rukou, pohupování se ve stoje a umíme být vděčni za každou bublinku, která vyjde ven (horem nebo spodem).

Mějte se všichni moc krásně a my se budeme snažit zase někdy ozvat

BaM

Související článek: Klokánětem v kapse aneb Anika na cestách